Hlavní

Ikona tohoto dne.

Dnes je
(čili dle starého juliánského kalendáře)

Svátek tohoto dne:

Jména svatých a čtení dne dle ruského kalendáře: zde (v ruštině).
Elektronické české pravoslavné kalendárium.

Chrám sv. Ducha

Na bývalém Dolním (Pražském) předměstí Chomutova byl postaven zřejmě již ve 14.století špitál spolu se špitálním chrámem, který byl zasvěcen Duchu svatému. Do dnešních dní zůstal zachován pouze chrám. Sousedící budova špitálu byla zbořena v rámci demolic hygienického pásma Válcoven trub a železáren. Vlastní chrám je chráněn jako kulturní památka.

První zpráva o špitálu ve městě Chomutově pochází z roku 1382. Jaká byla jeho podoba či umístění však není známo, patrně se nacházel při východním okraji města v místech později vybudovaného špitálního komplexu s chrámem sv.Ducha. Přestavba areálu špitálu probíhala na počátku 16. století. K roku 1598 je doložen požár špitálu a chrámu. Zatímco chrám byl záhy obnoven, k znovupostavení špitálu došlo až po skončení třicetileté války, kdy měl být zároveň zřízen i chudobinec a sirotčinec.

Barokní špitál byl nahrazen až ve 2.polovině 19.století nově vybudovaným chorobincem, který se však nacházel o něco dále, při východním okraji hřbitova (dnešní sídlo policie).

Po opravě sloužil chrám sv. Ducha chomutovským protestantům. Patřil jim až do roku 1621. Součástí smlouvy o vykoupení města z poddanství bylo také to, že v chrámu sv.Ducha může působit protestantský kněz. V roce 1611 byl kostel slavnostně vysvěcen pro evangelickou bohoslužbu, ta zde již probíhala dříve. Nakrátko po vypuknutí stavovského povstání sloužila stavba jako hlavní svatostánek chomutovským katolíkům, protože místní protestanté ovládli farní chrám ve městě.

Chrám sv. Ducha značně utrpěl za třicetileté války, hlavně díky své nechráněné poloze na předměstí. Několikrát ho vyloupili. Dne 2.září 1638 chrám vyhořel a následně ho nechal cech provazníků obnovit. 20.září 1642 byl chrám Švédy vyloupen a znovu vypálen a od základu postaven roku 1677. Ohně nebyl ušetřen ani v mírovém období a v roce 1774, kdy vyhořel v podstatě opět do základů. V letech 1778 – 1781 následovala kompletní přestavba v pozdně barokním slohu a roce 1781 byl znovu slavnostně vysvěcen. Zařízení je vesměs barokní a rokokové.

Požáry se chrámu nevyhýbaly ba naopak. Další ránu uštědřil kostelu „červený kohout“ při požáru chomutovského pražského předměstí v roce 1794.

Městská rada královského města Chomutova byla patronem chrámu a nechala provést řadu oprav, poslední opravu v roce 1900.

O patronátu města svědčí znaky města na hlavním průčelí a na presbyteriu chrámu. Znak města nad pískovcovým vstupním portálem chrámu byl snad původně osazen nad bránou špitálu do Hálkovy ulice. Roku 1967 byly zbořeny zbytky špitálu při chrámu. Opravy kostela, který od roku 1950 užívá pravoslavná církev, probíhaly ještě v 70.letech 20.století a v roce 2000 v interiéru.

Ze středověkých staveb tohoto předměstí je dnes v Chomutově právě tento chrám jedinou dochovanou stavbou. Předměstí se rozkládalo po obou stranách staré cesty vedoucí směrem od zaniklé obce Michanice a odtud na Most, Jirkov, Údlice s návazností na Postoloprty a Louny, případně s odbočkou na Žatec.

Chrám se špitálem se původně rozkládal uprostřed jižní strany předměstí, rozděleného podobně jako vlastní hrazené město cestou, i zde rozšířenou do formy ulicového náměstí.

Pro město Chomutov význam chrámu spočívá v zasazení do urbanistické struktury města v areálu špitálu před městskou branou.

Ve druhé polovině 50. let 20. století získala pravoslavná církev kostel sv. Ducha do pronájmu od katolické církve na dobu 50 let. První pravoslavná liturgie se v něm konala 13. ledna 1957. V roce 2003 proběhla náročná oprava kostela, kdy byla opravena střecha, vyměněna plechová krytina za pálené tašky a opravena omítka u polovina vnějšího pláště. Po opravách byla během slavností liturgie, kterou sloužil vladyka Kryštof, tehdejší arcibiskup pražský a českých zemí, opravená část chrámu opět vysvěcena. Dne 5.února 2003 získala chrám pravoslavná církev.

Hlavní oltář je pozdně barokní se samostatně komponovaným centrálním obrazem v bohatém rokokovém rámu s předsazeným novodobým ikonostasem.

Z pozdně gotické stavby je zachován dodnes zcela náhodně opěrák s bohatým členěním horních partií. Náležel zaniklému gotickému polygonálnímu závěru. Při pozdně barokní výstavbě stavba středověkého chrámu zcela zanikla, až na uvedený opěrný prvek. Ten se na exteriéru znovu uplatnil až po odbourání špitální budovy a je významným dokladem vyspělé pozdně gotické tvorby v severních Čechách z počátku 16. století.

Barokní stavba byla stavěna v jedné fázi včetně nové krypty. Náleží patrně mezi díla mistra Jana Kryštofa Kosche (1698–1778) či jeho otce Jana. Přesná datace výstavby je však nejasná.Výrazná je zde pro Kosche typická inspirace pražskými stavbami, například chrámem sv.Voršily od architekta Canevalle z roku 1699, který stojí na Národní třídě na Novém Městě. Zajímavé je to, že stavitel nebyl inspirován dílem stavitele Dientzenhofera. Chomutovský chrám sv. Ducha je tak pozoruhodným dokladem inspirace starším výrazným architektonickým dílem. Jeho pražský vzor si uvědomujeme především při pohledu na severní průčelí a také při prohlídce interiéru.

Historické fotografie chrámu

získané díky laskavému svolení Oblastního muzea v Chomutově

Pohled na chrám z Hálkovy ulice – 30.léta 20.století

Zadní průčelí chrámu

Interiér chrámu ve 30.letech 20.století